18. února 1853 je zavražděn mladý rakouský císař František Josef I. maďarským atentátníkem. Nástupnické právo pak vede na trůn jeho bratra Maxmiliána, který v té době slouží jako kapitán u námořnictva v Terstu. Maxmilián je inteligentní, zkušený a nezávislý muž, který procestoval velkou část Evropy. Ve Vídni se oprošťuje od vlivu bratrovy družiny a buduje si vlastní tým schopných spolupracovníků. Jako rodný námořník vnímá říši jako loď s jasným kurzem. Jeho vláda začíná v době Krymské války, kdy se musí orientovat mezi mocenskými zájmy Ruska, Francie a později Pruska. Rakousko čelí vážným problémům – špatné finanční situaci, zaostalému vojsku, rozdělené společnosti a rozpadající se Svaté alianci. Je vnímáno jako snadný cíl. Pouhá neutralita však nestačí. Císař Maxmilián I. musí nabídnout alternativu k tehdejším ideologiím – kapitalismu, liberalismu, socialismu a nacionalismu – a představit vizi stability s výhledem do budoucnosti. Osud Evropy druhé poloviny 19. století se však vyvine jinak, a to i s dopadem na naši současnost.
Český čtenář má nyní v rukou možná vrcholné dílo Jana Drnka, plzeňského autora, který se věnuje jak skutečné, tak alternativní historii. Trilogie Maxmilián se zaměřuje na období, které není v českých školách příliš probíráno. Kromě poutavého příběhu s odlišným průběhem bitvy u Solferina či Sadové nabízí příběh druhorozeného syna a vizi Evropy, která se nevyvíjí směrem k liberalismu či nacionalismu, ale drží se osvědčených hodnot. Drnek ukazuje, že dějiny nejsou předem dané a že za ně neseme osobní zodpovědnost. V dnešním rozpadajícím se světě nabízí staronové konzervativní společenské modely a Deklaraci závislosti.