Isaiahu, pamatuji si tě jako vojáka, který měl brzy odejít do boje. Já jsem byla jen servírka, která ti tehdy přinesla palačinku a tajně doufala, že si mě všimneš. Všiml sis. Strávili jsme spolu celý týden a já si schovávala všechny tvé dopisy, které jsem si zamilovala stejně jako tebe. Jenže když ses vrátil, tvářil ses, jako bych pro tebe nebyla vůbec důležitá, jako bys mě neznal. Ať už se stalo cokoliv, doufám, že máš dobrý důvod. Maritza, servírka. P.S.: Opravdu tě nesnáším. Tentokrát to nemyslím ironicky.