Klíčovým pojmem díla "O vyjadřování" je apofantický logos – řeč, která může být pravdivá nebo nepravdivá. Ne každá smysluplná řeč (logos sémantikos) však má tuto vlastnost. Apofantický logos se tak jeví jako jediný prostor, kde se pravda může projevit. Toto chápání apofantického logu je dlouhodobě zakořeněno v historii logiky a západního myšlení, ale zároveň je i předmětem kritiky. Heidegger například argumentoval, že pravda sama umožňuje existenci apofantického logu, nikoli naopak. Charakter a struktura apofantického logu, jak ji formuloval Aristoteles ve spisu "Peri herméneiás", zůstávají dodnes předmětem intenzivního filosofického zkoumání.