Opakování

Tato kniha je psychologický experiment od Constantina Constantia, méně známé dílo významného dánského filozofa, předchůdce existencialismu 20. století. Autor prostřednictvím příběhu mladíka pohlceného láskou zkoumá vztah „estetického“ životního stadia k „etickému“ a „náboženskému“. Text se střídavě věnuje popisu milostných a uměleckých zážitků a jejich hluboké filosofické reflexi. Kierkegaard, jehož osobní život byl silně ovlivněn nešťastnou láskou k Regině Olsen, se zde pod jménem Constantina Constantia vypráví o setkání s mladíkem sužovaným vášní. Na tomto příběhu se odhalují složitosti a nebezpečí erotického života a přechody mezi různými způsoby existence. Závěrečný dopis mladíka obsahuje jeho nadšené vyznání: „Ideji patřím. Poslouchám ji, když mě volá, a čekám dny a noci, kdy nikdo nečeká na oběd ani večeři. Když idea zavolá, opouštím všechno – nebo spíše nemám co opouštět, nezrazuji nikoho, nezpůsobuji nikomu smutek svou věrností. Můj duch není tížen tím, že by musel zarmoutit někoho jiného. Když se vracím domů, nikdo v mé tváři nehledá odpovědi, nikdo se nesnaží proniknout do mého nitra, nikdo se nedotazuje na vysvětlení, které ani já sám nedokážu dát, ať jsem šťastný nebo zoufalý, ať jsem život získal nebo ztratil.“ Pohár opojení je mi znovu podáván, již vnímám jeho vůni, již cítím perlivou hudbu – avšak nejdříve vzdávám hold té, která zachránila duši uvězněnou v zoufalství: ať je oslavována ženská odvaha! Ať žije vzlet myšlenky, ať žije smrtelné nebezpečí ve službách ideje, ať žijí útrapy boje, ať žije slavnostní jásot vítězství, ať žije tanec ve víru nekonečna, ať žijí nárazy vln, které mě ukrývají v propasti, ať žijí nárazy vln, které mě vynášejí k hvězdám.