Odysseia XIII-XXIV

Slepý Melésigenés se s obtížemi snažil uživit, ale zároveň si získával stále větší obdiv a sympatie lidí, kteří se ho snažili povzbudit a podpořit. V Kýmě, na maloasijském pobřeží, ho přemlouvali, aby požádal o pomoc městskou radu a stal se městským básníkem na účet obce. Rada však návrh odmítla s tím, že nebude živit „homéry“ – tedy slepce. Od té doby se Melésigenovi začalo říkat Homér. Z Kýmy odešel do Fókaie a následně na ostrov Chios, kde se živil jako učitel a básník. Na Chiosu prožil šťastné období, složil zde mnoho básní a stal se známým v celé Helladě. Později cestoval po různých částech Řecka a složil eposy Ílias a Odysseia. Svůj život zakončil na ostrově Ios. V druhé polovině Odysseie, která je obsažena v této knize, Faiáci dopraví Odyssea do vlasti. Po příchodu na Ithaku se setkává s bohyní Athénou, která mu radí, aby nešel hned do paláce, ale nejprve se v přestrojení za žebráka dozvěděl, jaká je situace v jeho království, a dodává, že má pro něj připravený plán pomsty namyšleným nápadníkům. Odysseus poslechne rady bohyně a s odhodláním se připravuje na boj o své postavení a rodinu. Mezitím se jeho syn Télemachos vrací domů ze cest po Spartě a Pylu a Odysseova manželka Pénelopé statečně odolává nabídkám nápadníků. Kniha obsahuje také Hérodotův životopis Homéra a druhou část studie Ivana Janeka Homérova Odysseia, která podrobněji rozebírá jednotlivé části eposu.