Slepý Melésigenés měl zpočátku potíže s obživou, ale zároveň si získával uznání a sympatie lidí, kteří ho podporovali. V Kýmách na pobřeží Malé Asie ho přesvědili, aby požádal městskou radu o podporu a stal se obecně hrazeným městským básníkem. Rada však jeho žádost zamítla s vysvětlením, že nebude živit slepce (homéry). Právě takto získal Melésigenés jméno Homér. Následně opustil Kýmy a přes Fókaie se dostal na ostrov Chios, kde působil jako básník a učitel. Na Chiu prožil šťastná léta, napsal mnoho básní a proslul v celém Řecku. Později cestoval po různých oblastech Hellady, kde stvořil eposy Iliada a Odyseia. Život zakončil na ostrově Ios.
Druhá polovina Odysseie, kterou naleznete v této knize, vypráví o tom, jak Faiákové doprovodí Odyssea zpět do vlasti. Po příchodu na Ithaku potkává bohyni Athénu, která mu radí, aby nevstupoval do paláce hned, ale nejprve jako žebravý poutník zjistil situaci ve svém království. Zároveň mu slibuje pomoc s plánem pomsty domýkavým ženíchům. Odysseus radu bohyně poslouchá a odhodlaně se připravuje k boji o svou rodinu a panovnícký úřad. Mezitím se z cest po Spartě a Pylu vrací domů jeho syn Telamachos a manželka Penelopé v paláci hrdinně odolává návrhům ženíchů.
Kniha obsahuje rovněž Homérov životopis od Hérodota a druhou část studie Ivana Janeka s názvem Homérova Odysseia, která podrobně rozebírá jednotlivé části eposu.