Bílé noci – Štěstí, které prožívá hlavní hrdina během čtyř zářivých severských nocí, je stejně prchavé jako jejich krása. Nětočka Nězvanovová vyrůstá v prostředí chudoby, strachu a lží, ve světě rozbitých představ, a proto žije spíše ve svých snech a fantaziích. I v těchto dvou raných romantických příbězích Dostojevského se však spojení reality a snů nemění v ztrátu smyslu pro pravdu a spravedlnost, které jsou v nich silně cítit.