Nebe a peklo

Tato esej je pokračováním Huxleyho knihy Brány vnímání, která v Česku vyšla v roce 1996. Zatímco v Bránách vnímání Huxley zkoumá, jak halucinogenní látky otevírají „brány vnímání“, v eseji Nebe a peklo se věnuje tomu, jak stejného stavu lze dosáhnout skrze půst, sebetrýzeň a dlouhodobou izolaci. Huxley nachází společný základ ve způsobech, jakými myslitelé, vizionáři a asketi v průběhu dějin vstupovali do „jiných světů“ – změnu „vnitřního chemického prostředí“. Prostřednictvím příkladů z církevní architektury, zlatnictví, kamenictví, sochařství, malířství, divadla a filmu pak ukazuje, jak byla a je zprostředkována zkušenost s novým světem pro obyvatele světa „reálného“.