Konec civilizace

Konec civilizace, satirická antiutopie Aldouse Huxleyho z roku 1932, patří mezi první literární díla, která předvídala nebezpečí a důsledky vzestupu totalitních režimů v meziválečné Evropě. Inspirací k napsání knihy byly Huxleyho osobní zkušenosti z Mussoliniho Itálie a informace ze Sovětského svazu. Huxley ve svém díle vykresluje budoucnost s přísně organizovanou společností, kde je osud každého člověka předem určen geneticky i psychologicky. Tato vize je sice temná a pesimistická, ale realita pod vládou Hitlera a Stalina se ukázala být ještě krutější. Huxley později sám poznamenal, že jeho představa diktatury byla méně brutální než ta, kterou popsal Orwell. Stálou aktuálnost knihy dokazuje, že snahy o manipulaci s lidmi již od počátku života – jak Huxley předpověděl – jsou patrné v projevech mnoha současných osobností, ať už jde o autoritářské politiky, nebo vědce pracující v demokratických zemích.