Mýtus o věčném návratu

Kniha se zabývá otázkou, jak člověk vnímá smysl své existence v čase. Eliade v ní, jak sám naznačuje, předkládá něco na způsob úvodu do filosofie dějin. Nejde však o abstraktní úvahy o dějinách samotných, ale o zkoumání základních představ o světě v tradičních, archaických společnostech. Tyto společnosti sice prožívají dějiny, ale zároveň se od nich snaží distancovat, a dokonce je odmítat. Pro Eliadeho je „archaický člověk“ zástupcem člověka náboženského. Ten věří, že běžný, lidský svět je pouhým úpadkem oproti skutečnému způsobu bytí. Skutečný a smysluplný je pouze mytický čas prvopočátku, kdy vše bylo nové a nedotčené. Člověk dosahuje plné existence a smyslu pouze spojením s posvátným světem bohů a hrdinů, tak jak existoval „v onom čase“. Jeho činy získávají význam skrze opakování původních vzorů jejich jednání. Život v dějinách je pro člověka přijatelný pouze díky pravidelnému obnovování světa, tedy návratu k prvotním vzorům a jejich oživení. ISBN 978-80-86685-09-0 je chybný.