Mocenská posedlost

Moc se nejlépe definuje jako schopnost donutit někoho jednat proti jeho vůli. To samo o sobě nemusí být špatné, protože moc a její uplatňování je přirozenou součástí života všech společenských tvorů, včetně lidí. Problém nastává, když se moc stává samoúčelnou, což se může projevit jako mocenská pýcha, známá také jako hybris syndrom. Stejně jako mnoho lidí pije alkohol, ale závislost se rozvine jen u některých, i u moci může vzniknout závislost, poháněná pocitem slasti, který s jejím uplatňováním souvisí. Kombinace mocenské pýchy a závislosti na moci, umocněná skupinovou krátkozrakostí, může vést k mocenské posedlosti. Příslušníci mocenských elit mohou, ale nemusí být touto závislostí a posedlostí postiženi. Čím silnější je tato závislost a posedlost, tím větší je snaha omezit vliv jiných elit a obyvatelstva s malým podílem na moci. K tomuto účelu se často používá debilizace, která má mnoho podob. Debilizace snižuje nepříjemný vnitřní rozpor, který vzniká například nesouladem mezi tím, co vidíme a chápeme a tím, co nám sděluje propaganda. Může tak vytvářet iluzi harmonie a "světa v pořádku", která je subjektivně reálná, i když objektivně iluzorní. Evoluční síly, podobně jako gravitace, působí neustále, bez ohledu na to, zda o nich víme, nebo ne. Nacházíme se však v nové situaci. Mocenské elity disponují jadernými zbraněmi a soutěž o zdroje, jako je energie, suroviny a voda, se vyhrocuje. Lidstvo vstoupilo do kritického období, které lze metaforicky označit jako Darwinova mez – krátký historický okamžik, kdy se rozhodne, zda úzká skupina v mocenských elitách, nebo jednotlivci odpovědní za rozpoutání války, budou jednat podle starých, paleolitických vzorců moci. Čím více jsou elity posedlé mocí a obyvatelstvo debilizované, tím vyšší je riziko, že dojde k aktivaci Darwinovy pasti – střetu mezi evolučně zakořeněným paleolitickým způsobem řešení konfliktů, tedy válkou, a humanistickým potenciálem lidstva, včetně kritického myšlení. V důsledku této krátkozrakosti by lidstvo mohlo být prvním druhem, který se sám vyřadí z existence, a to díky svým evolučně daným vlastnostem a kulturnímu vývoji, možná dokonce neúmyslně, v důsledku činu skupiny fanatiků, přestože mělo dostatek informací, aby se tomu vyhnulo.