Mladík, který se opozdil

Román významného japonského autora sleduje napjatý vztah japonské mládeže a starší generace. V září 1945, s příchodem amerických okupačních vojsk do odlehlé vesnice na ostrově Šikoku, se rozplynul desetiletému chlapci sen o hrdinském životě ve službě císařské armádě. Císařovo oznámení o kapitulaci vnímal jako osobní katastrofu. Vychovaný v úctě k císaři a Japonsku, zjistil, že už nikdy nebude moci naplnit své dětské touhy stát se vojákem. Tyto rané zážitky tvoří úvod k příběhu muže, který se po válce snaží prosadit v Tokiu. Je ambiciózní a zároveň citlivý, naivní i vypočítavý, laskavý i krutý. Jeho osobní vyprávění s hlubokou empatií zachycuje složitosti japonské společnosti v prvních desetiletích po válce. Díky své upřímnosti je obraz života intenzivní, dynamický a autentický. Přestože lze v jeho snahách nalézt jisté paralely s Julienem Sorelem, Óeho hrdina zůstává více spojen s realitou a syrovostí života, zatímco Sorel představuje spíše idealizovanou ambici. Autor se navíc drží tradice japonské prózy, která s klidem a bez předsudků zobrazuje i banální a nepříjemné aspekty života.