Sbírka představuje veškerou básnickou tvorbu českého autora a univerzitního profesora, vzniklou v letech 1977 až 1999, kdy s psaním poezie skončil. Jeho verše se vyznačují precizním jazykem a typickými motivy, především úvahou o pomíjivosti a zániku světa, který přesahuje hranice běžné reality. Kromě českých básní kniha obsahuje i německé verze, na nichž autor pracoval během svého pobytu v Rakousku. Dále zde najdeme dva překlady z lidové poezie Kalmyků a Nogajů a na závěr ukázky z autorovy práce s jazykem – parafrází a lingvistických her, inspirovaných například neznámými balkánskými či nomádskými jazyky.