Kouzelný vrch I

Román, na kterém autor pracoval od roku 1913, se odehrává v luxusním sanatoriu poblíž švýcarského Davosu na počátku 20. století. Sanatorium je domovem pro pacienty trpící tuberkulózou a inspirací k napsání románu bylo onemocnění Mannovy ženy Katie, která se v podobném zařízení léčila od roku 1912. Příběh je zasazen do snové atmosféry a prostupuje jím strach z fatální nemoci. Do tohoto uzavřeného světa přijíždí mladý inženýr Hans Castorp navštívit svého bratrance Joachima, německého důstojníka. Brzy však onemocní i on a je nucen zůstat v sanatoriu, čímž se mu uzavírá běžný život. Castorp se tak přidává k ostatním pacientům v jejich čekání na osud, který mu nemoc přinese. V sanatoriu se sblíží se dvěma spolupacienty – humanistickým demokratem a cynickým jezuitou, který je zároveň fašistickým demagogem ospravedlňujícím násilí. Mezi těmito třemi muži dochází k rozsáhlým diskusím o lásce, životě, smrti, náboženství, politice a spravedlnosti. Tyto debaty představují střet různých pohledů na svět, zánik starých hodnot a hledání morální a duchovní obnovy. Hans prožije v sanatoriu nešťastnou lásku k Rusce Klaudii a zažije smrt svého bratrance Joachima. Konflikt mezi dvěma spolupacienty vyústí v tragédii, kdy zahanbený jezuita spáchá sebevraždu poté, co se mu jeho oponent postaví bez úmyslu bojovat. Po sedmi letech Hans opouští sanatorium a vstupuje přímo do víru první světové války, kde román končí.