Tři čtvrtě století po smrti Ludvíka XIV. korzárské boje téměř utichly. Francouzská revoluce však situaci změnila a korzárství znovu ožilo, ale v odlišné podobě. Lodě korzárů byly menší, často jen malé kutry s několika děly. Revoluční vlády – Konvent, Direktorium, Bonaparte a nakonec Napoleon – korzárským kapitánům nedávaly takové možnosti jako dříve král Slunce svým mužům. Zatímco Duguay-Trouin nebo Bart se mohli utkat s největšími britskými a holandskými válečnými loděmi, Surcouf, Fourmentin, Füet, Aregnaudeau a Angenard takovou příležitost neměli. Přesto se jednalo o zuřivé boje. Francouzští korzáři způsobovali škody Britům a jejich spojencům u francouzských břehů, v Atlantiku, Karibiku i Indickém oceánu. I v této době se objevilo mnoho statečných korzárů. Autor, známý z knihy *Korzáři krále Slunce*, vypráví příběh legendárního Roberta Surcoufa a připomíná osudy méně známých kapitánů jako Broquant, Souvill, Dutertre a dalších desítek mužů. Stejně jako v prvním díle čerpá z dobových záznamů a dokumentů, a sleduje i vývoj francouzského válečného námořnictva před a během revoluce. Kniha tak přináší i zprávy o velkých námořních bitvách, jako byly Ouessant, 13. prairial, Aboukir a Trafalgar.