Skupinu pěti starších lidí – tří mužů a dvou žen – spojila do společného osudu poslední léta života zanedbaná a odlehlá chalupa. Všichni překročili sedmdesátku a život s nimi nebyl vždy laskavý. Mezi nimi panuje napětí, které se projevuje skrytě i otevřeně, a rozhodně netvoří soudržnou skupinu, kde by si navzájem pomáhali. Jejich soužití je často směšně trapné a absurdní, s mistrovským citem zachycené autorem, a přestože čtenáře často rozesměje, občas vyvolává i nepříjemné pocity. Závěr příběhu pak může být skutečně mrazivý.