Mika Waltari, známý finský spisovatel, si u českých čtenářů získal oblibu především díky svým velkolepým historickým románům jako *Egypťan Sinuhet*, *Tajemný Etrusk*, *Pád Cařihradu* nebo *Jeho království*. Méně se však ví, že Waltari napsal i několik detektivních příběhů, v nichž vytvořil postavu komisaře Palmua – sympatického, ačkoliv přísně vypadajícího policisty, který má slabost pro kvalitní dýmkový tabák a jenž někomu může připomínat Maigreta. Palmu je však zcela jedinečný a jeho případy se odehrávají v nezaměnitelné atmosféře severských bílých nocí a života v přístavu. I přes svůj silný finský ráz jsou Waltariho detektivky nadčasové a oslovují univerzální lidské hodnoty. Důkazem je i dlouhá historie této knihy, která poprvé vyšla česky již v roce 1941, pouhé dva roky po svém finském vydání. Příběh začíná v helsinském činžáku, kde byla otrávena stará paní Skrofová, majitelka domu. Byla vražda motivována její šetrností, která rozčilovala sousedy? Nebo se do ní zapletla její příslušnost k záhadné náboženské skupině, Betlémské církvi? Kdo je vrah?