Vlak osamělého muže

Svět zná finského spisovatele Miku Waltariho (1908–1979) především díky románu Egypťan Sinuhet, odehrávajícímu se ve starověkém Egyptě. Přestože Waltari tuto zemi nikdy nenavštívil, rozsáhle cestoval po místech, která se stala kulisou jeho dalších děl. Jeho první velkou cestu po Evropě popisuje v knize Vlak osamělého muže z roku 1929. Z Helsinek putoval přes Berlín, Prahu (která ho překvapivě zklamala), Vídeň, Budapešť, Bělehrad a Sofii až do Istanbulu. Zpáteční cestu vedla přes Dubrovník, Řím a Paříž. Kniha nabízí živý pohled na Evropu deset let po první světové válce, plnou optimismu a naivních představ, a zároveň je to osobní deník mladého muže hledajícího své místo ve světě. Podobnou cestu Waltari podnikl znovu o dvacet let později a zaznamenal ji v knize Cesta do Istanbulu (česky vydána nakladatelstvím Hejkal v roce 2003). Istanbul je důležitým dějištěm několika jeho historických románů, například Temného anděla, Krvavé lázně a především Šťastné hvězdy, která patří k nejvýraznějším moderním zobrazením totalitní moci. Vlak osamělého muže vychází v češtině poprvé v překladu Markéty Hejkalové a čeština je jediným cizím jazykem, do kterého byla kniha přeložena.