Román vypráví o neobyčejném životě smyšleného malíře z Västerbottnu, Klingsora, který v jistých ohledech připomíná Járu Cimrmana, byť se soustředí pouze na malířství. Klingsorův život je plný zvláštností – na stockholmské akademii je dlouho považován za personál, a v Paříži obchází všechny umělecké školy, aniž by do jedné vstoupil, přesto později rád hovoří o zásadním vlivu „pařížského období“ na své dílo. Autor si v této fikci o malíři Klingsorovi s nadsázkou pohrává se sebou samým i s povahou umělecké tvorby. Prostřednictvím jemného humoru, ironie a sebeironie se mu daří nenuceně se dotýkat i hlubokých a vážných témat.