V románu Klaunovy názory jsou plně zastoupeny nejsilnější stránky Böllova uměleckého mistrovství: jeho nonkonformní společenská angažovanost, jeho moudrost a humanismus, citovost bez sentimentality, vzrušující, čtenářsky vděčný námět i pravdivé psychologické portréty. Kompoziční princip, jehož Böll užil ve svém slavném „Biliáru o půl desáté", je zde aplikován ještě důsledněji: v rozmezí několika hodin se rozvijí příběh nejenom jednoho lidského osudu, ale i celé generace a celé západoněmecké společnosti. Sedmadvacetiletý klaun Hans Schnier, jehož pod vlivem pokrytecké katolické propagandy opustila milovaná žena a který prožívá i uměleckou krizi, sedí po zranění ve svém bonnském bytě a hledá východisko ze svého tragického postavení. Je to jediný vnitřní monolog, vnější děj téměř vymizel — a přece je kniha nabita dynamikou: je to protest umělce i člověka proti měšťácké společnosti frázistů kariéristů a chamtivců. 1. vyd.