Neexistují krize politické či ekonomické, pouze morální. Způsobují je lidé bez skrupulí. Jsou neustále chamtiví, aktivní hlavně skrytě, když nejsou pod dohledem. Žijí ve skupinách, které mezi sebou bojují, jsou pomstychtiví a jejich vůdci si podřízené značkují. Z podřízených se před vůdcem plazí strachem, prokazují mu oddanost olizováním, přestože by ho nejraději zničili. Hlavní hrdina Banášova románu se rozhodne zapojit do politického dění, ale brzy zjistí, že politika člověka zkazí a nakonec ho využije. Pochopí, že pravý charakter člověka se projeví, když získá moc. Ptá se, k čemu jsou zákony, když vládne korupce. Na vlastní kůži se přesvědčí, že demokratické volby jsou systém, ve kterém se zloději střídají v moci, aby okradli ty, kteří je volili. Přesto bojuje, i když ví, že snažit se naučit politika čestnosti je marné. Ale i za málo je třeba být vděčný. Věří, že jediný statečný mezi mnoha zbabělých představuje většinu. Zda se mu podaří politiku očistit, zůstává otázkou.