Kapitál I

Kniha se zabývá rozborem a kritikou kapitalismu, především způsobu, jakým se v této společnosti vyrábí a rozděluje bohatství. První a nejrozsáhlejší část se podrobně věnuje hodnotě zboží a pohybu peněz, přičemž znovu zkoumá rozdíl mezi užitnou a směnnou hodnotou, jak vzniká směnná hodnota a jak souvisí s prací dělníka, a jak se práce proměňuje v peníze. Marx v této souvislosti představuje pojem „nadpráce“: dělník odpracuje nejprve čas nezbytný k pokrytí svých životních potřeb a potřeb své rodiny, ale poté musí pracovat dál, aby zajistil zisk kapitalistovi. Tato nadpráce vytváří „nadhodnotu“, kterou si kapitalista přivlastňuje, a tím dělníka vykořisťuje. Dále se Marx zamýšlí nad problémy přelidnění, dělbou práce a dopady strojové výroby, která často vede k prodloužení pracovní doby, protože stroje fungují nejlépe v nepřetržitém provozu. Podle Marxe nelze vlastnosti zboží vysvětlit samotnými předměty, ale pouze vzájemnými vztahy mezi lidmi, kteří je vyrábějí. Lidé si často myslí, že hodnota zboží, například zlata, je objektivní vlastnost, ale ve skutečnosti je závislá na společenských a ekonomických poměrech. Kapitalistická společnost tak přisuzuje zboží vlastnosti a hodnoty, které neexistují, a „uctívá“ je, což Marx nazývá „zbožný fetišismus“ a přirovnává k uctívání svatých relikvií.