Byla to zvláštní noc. Tommy Cramer to cítil, něco se vznášelo ve vzduchu. V městečku ho znali jako chlápka, který se nebojí rvačky – už se jich pár účastnil. Ale dnes večer se sedmnáctiletému Tommymu vůbec nelíbilo. Raději by byl doma v posteli, i když obvykle se vracel co nejdéle. Nevěděl proč, ale cítil hluboký strach. Měl pocit, že ho úzká cesta vede do neznáma, snad i do něčeho víc. Šedivý okraj lesa se ztrácel v husté mlze. Měsíc byl neobvykle slabý, jako by nechtěl osvětlit cestu pozdnímu poutníkovi.