Jindrové

Román, poprvé vydaný v roce 1921, čerpá inspiraci z první světové války. Jeho ústředním tématem je životní osud dvou generací, otce a syna, oba jménem Jindra. Stejně jako v ostatních svých dílech se autor zaměřuje na neobyčejné postavy, které sužují zvláštní a často bizarní události. Příběh sleduje mladickou lásku Jindry staršího k dělnické dívce Božence Nekušové, těžké dětství nemanželského syna Jindry mladšího a jeho následný život plný zkoušek – ztrátu matky, setkání s otcem, lásku k intelektuálce Jiřině, hrůzy války a nakonec oslepnutí. Tragické nedorozumění mezi Jindrou a Jiřinou uzavírá tento řetěz groteskních životních peripetií, kterými autor své hrdiny provází. Navzdory bizarnosti a naturalistickým prvkům román nepůsobí pesimisticky. Vnitřní boj a vítězství Jindry mladšího, který se rozhodne převzít vinu za otce a přihlásit se k ní před svým nevlastním bratrem, dokazuje, že člověk má sílu vzdorovat vlivu prostředí a osudu.