P. G. Wodehouse, mistr anglického humoru, zemřel před čtyřiceti lety, ale jeho knihy si stále získávají čtenáře – což by jistě potěšilo jeho současníky, a obzvlášť ty, kteří ho kritizovali, a kterým se autor ve svých dílech elegantně odplácel. Pro nové čtenáře nabízíme dva typické Wodehouseovy výrok: „Když se člověk dívá na Horní Slezsko, napadne ho, jak asi vypadá to Dolní.“ a „Rád bych pokoj v přízemí. Nevím, co bych si povídal s výtahem.“ Wodehouse vytvořil dokonalý, fiktivní svět plný slunce a optimismu, který obydlel nezapomenutelnými postavami – podobnými, a přesto vždy originálními. Podobně je tomu i v románu Henry a jeho hosté, kde každý touží zbavit se něčeho, nebo někoho. Majitel panství Henry Paradene by rád přenechal své otřesné sídlo americkému bratranci Wendellovi, vášnivému sběrateli těžítek. Wendell, sužovaný svou tetou Kelly, která ho neustále ztrapňuje, by si přál, aby je od sebe dělil oceán. A Henryho neteř Jane zoufale potřebuje ukončit zásnuby s nudným a povýšeným snoubencem, zatímco Bill by se rád zbavil samoty poté, co poznal Jane. A její bratr… o něm už se rozvíjí celý příběh, který plný zvratů nakonec dovede k tradičně šťastnému konci.