Poslední potomek starého šlechtického rodu žil v ústraní. Jeho rodina už dávno upadla – zbývaly z ní jen ženy, které se pomalu propadaly do šílenství, jež postihlo všechny muže před ním. I on sám byl náchylný k duševní nestabilitě, protože byl nesmírně citlivý a snadno zranitelný. Běžný život ho znepokojoval a tížil. Proto se uzavíral do sebe a hledal útěchu ve středověkých představách, pocitech a snech. Byl to člověk s gotickou duší, který se zdál být ztracen v době konce 19. století.
Ztratil rodiče v raném věku a vyrůstal v péči excentrických tet, které ho vedly k náboženským praktikám. Procházeli spolu pražské kostely a kláštery a jeho dětství bylo naplněno modlitbami. V tomto prostředí se v něm rozvíjel hluboký zájem o středověk a gotiku. Krátce studoval v kněžském semináři, ale nakonec se rozhodl pro samostudium a obklopil se knihami.