Korespondence Jiřího Karáska a Edvardy Klasové, psaná v letech 1901 až 1907. Karásek obdivoval povídky, které Edvard Klas (vlastně Vladimíra Jedličková) publikoval v Moderní revue, a s radostí přivítal její osobní dopis v prosinci 1901, krátce po smrti jejího manžela, filologa Jaromíra Jedličky. Jedličková, citlivá a zranitelná, si k Karáskovi, významné osobnosti literárního světa, vytvořila silné pouto. Přestože mu od počátku naznačila svou identitu, Karásek na to reagoval neobvykle: vyjádřil přání i nadále jí oslovovat jménem Eduard Klas, protože se s ním cítil více v kontaktu a zároveň přiznal, že ani on sám není tím, za koho se vydává. K vydání této korespondence se podíleli Libuše Heczková, Aleš Zach a Gabriela M. Zemanová. Doslov napsala Libuše Heczková. Dvacet výtisků knihy má černou obálku.