Věra Linhartová přeložila tento text na přelomu let 1970 a 1971. V doslovu k němu píše, že se s dílem Jamese Joyce setkala v klíčovém okamžiku, na hranici dvou jazyků a kultur. Překlad „Giacomo Joyce“ vnímá jako svou poslední práci v češtině a zároveň jako odrazový můstek k její první francouzské tvorbě, románu Twor (1974). Od té doby se francouzština stala jejím jediným pracovním jazykem.
Text Jamese Joyce (1882–1941) poprvé vyšel v roce 1968 ve vydavatelství Suhrkamp ve Frankfurtu. K vydání jej připravil Richard Ellmann na základě autorova rukopisu. Jedná se o dílo, které Joyce za svého života nezveřejnil. Rukopis, sepsaný do podoby školního sešitu, nemá název ani jméno autora; název „Giacomo Joyce“ na přebalu je doplněn cizí rukou. Podle Ellmanna vznikl záznam, pravděpodobně na základě starších poznámek, v létě 1914 v Terstu, kde Joyce žil v letech 1904–1915 a živili se výukou angličtiny. Linhartová dále poznamenává, že báseň „Giacomo Joyce“ vypráví příběh učitele a jeho vztahu k mladé židovské žačce, který připomíná Kierkegaardův Deník svůdce.