Fantomas: Mrtvý, jenž zabíjí

Fantomas: Mrtvý, jenž zabíjí (Le Mort Qui Tue, 1911) je třetí a patrně nejpopulárnější díl této série. Jacques Dollon, syn intendanta Dollona z prvního dílu, se v Paříži živí jako keramik. Jeho tvorbu finančně podporuje baronka de Vibray, o které se šíří zvěsti, že si takto udržuje mladého muže. Jednoho rána je baronka nalezena zavražděná v Dollonově ateliéru, zatímco on sám leží v bezvědomí, omámený narkotikem. Policie usoudí, že vraždy se dopustil Dollon, ačkoliv ten tvrdí, že ho napadli maskovaní lupiči. Nikdo mu nevěří a je uvězněn ve vazbě. Reportér deníku La Capitale, Jerome Fandor, se díky svým kontaktům snaží Dollona navštívit. Dollon však v noci spáchá sebevraždu oběšením. Ve stejný okamžik policie objeví rozlučkový dopis baronky de Vibray, která se rozhodla pro sebevraždu kvůli finančnímu krachu. Než se policisté vzpamatují, Dollonova mrtvola z cely zmizí. Jacquese Dollona přijede do vězení navštívit i jeho sestra Eliška, kterou zpráva o jeho smrti zdrtí. Jerome Fandor se ujme útěchy mladé ženy. Další vyšetřování Fandora zavede do podzemí justičního paláce, kde ho neznámý útočník srazí do stok. V podzemí se ukrývají padělatelé a podvodníci. Město začíná terorizovat maskovaný zločinec, který páchá loupeže a vraždy. Na všech místech činu jsou nalezeny otisky prstů mrtvého Jacquese Dollona. Je možné, aby kriminální činy páchal mrtvý muž? Tento román je jedním z prvních, který se zabývá problematikou otisků prstů a jejich identifikace. V knize vystupuje také skutečná postava francouzské kriminalistiky, Alfons Bertillon. V polovině příběhu se objeví i inspektor pařížské bezpečnosti Juve, který několik měsíců žil v utajení a pátral po Fantomasovi.