Estetický prožitek: Vrstvy, úrovně a fáze estetické zkušenosti

Estetický prožitek je zásadní pojem v estetice, který se objevuje od dob A. G. Baumgartena až po současnost, a lze jej nalézt i v myšlenkách starověkých a středověkých autorů. Dřívější snahy o jeho definici, například pomocí pojmů jako kontemplace nebo nezaujatost, často popisovaly estetický prožitek jako postupný proces – od prvotního vnímání k syntéze kvalit a nakonec k estetickému hodnocení. Tento lineární model však neodpovídá současnému vývoji v oborech, které jsou estetice blízké. Tato kniha čerpá zejména z poznatků kognitivní neurovědy a neuroestetiky, psychologie (zejména gestaltpsychologie), fenomenologické filosofie a estetiky, aby představila komplexnější pohled. Estetický prožitek je zde chápán jako souběžně probíhající proces v mozku, který zahrnuje zpracování informací v různých modulech, roli pozornosti (s její strukturou a specifickými formami, jako je „lovecká pozornost“) a neuronální sítě schopné zpracovávat podněty oběma směry. Zpracování informací probíhá současně „zdola nahoru“ (na základě samotných podnětů) i „shora dolů“ (ovlivněné vyššími kognitivními procesy). V plném estetickém prožitku, který mění strukturu vědomí, dochází k synchronizaci těchto procesů na různých úrovních, včetně nevědomých kognitivních a emocionálních oblastí, což vede k maximálnímu rozšíření kontextu mentálních a tělesných aktivit.