Dokáže významný teológ shrnout podstatu křesťanského života do praktické příručky? Jeden z největších křesťanských myslitelů, biskup svatý Augustýn z Hippo (354–430), se o to pokusil kolem 66. roku svého života. Vznikl tak Enchiridion, napsaný v letech 421–422/423. Augustýn věřil, že služba Bohu spočívá ve víře, naději a lásce (srov. 1 Kor 13,13). Tyto tři ctnosti tvoří základní strukturu díla, známého jako Enchiridion ad Laurentium nebo De fide (et) spe et caritate. Vysvětlení ctnosti víry nachází Augustýn v Krédu, a ctnosti naděje v Modlitbě Páně. Lásku pak rozebírá na základě Ježíšova shrnutí Zákona do přikázání lásky k Bohu a bližnímu. Toto pozoruhodné dílo představuje jakýsi katechismus, ucelený a stručný pohled na víru, naději a lásku podle svatého Augustýna. Všechny důležité myšlenky, kterými se hipponský biskup během života zabýval, nacházejí v Enchiridionu své teologické vyjádření. Enchiridion je vynikající syntézou obrany nauky o milosti v kontextu celé dogmatické teologie. Augustýn zůstává i po staletí, od středověku až do současnosti, významným autorem, jehož díla jsou neustále překládána a jeho myšlení studováno.