Turgeněv se ve svých dvou posledních románech zaměřil na postavy radikální inteligence. V románu Dým (1867), kde se prolíná milostný příběh s kritikou politické situace, vytvořil satirické portréty představitelů konzervativní aristokracie a skupiny ruských revolucionářů v zahraničí. Jejich ideály vyjádřil prostřednictvím postavy Potugina, který obdivoval západní kulturu a civilizaci. V románu Novina (1877) pak Turgeněv ukázal neúspěch hnutí národnictví, které kritizoval z pohledu liberální šlechty. Hlavní postavou a podle autora i vzorem pro budoucnost je Solomin, prostý a praktický zástupce rostoucí buržoazie a průmyslu, který se snaží o zlepšení života lidí skrze reformy, vzdělávání a technologický rozvoj. Doslov k dílu napsal Jiří Honzík.