Poslední díl souboru DJS představuje možná nejvíce překvapivou část Seifertova díla – jeho publicistické texty. Zahrnuje tvorbu z turbulentních let konce první a druhé republiky, omezené a obtížně dostupné válečné příspěvky (jako redaktor Národních prací) a následně krátké poválečné období, kdy Seifert působil i jako editor (časopisu Kytice). Po Únoru 1948 jeho dlouhodobá spolupráce s denním tiskem ustala a veřejné projevy se objevily až ve druhé polovině 50. let, například na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956). Významná byla jeho práce v rehabilitační komisi svazu na konci 60. let a v roce 1969 byl zvolen předsedou Svazu českých spisovatelů. Normalizace však znovu vedla k jeho oficiálnímu odmlčení, Seifert se stal signatářem Charty 77. Režim se dopustil ostudy tím, že i přes Seifertovu velkou čtenářskou oblibu a udělení Nobelovy ceny za literaturu (1984) umožňoval publikovat jeho texty jen v omezeném rozsahu nebo v cenzurované podobě. Svazek obsahuje i všechny jeho příležitostné texty, jako jsou úvody ke knihám, novoročenky a otevřené dopisy. Vydání podpořilo Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Nadace Český literární fond a město Kralupy nad Vltavou.