Třetí, závěrečný svazek souhrnného vydání děl řeckého filozofa Platona obsahuje pět kratších dialogů, rozsáhlý dialog Zákony a sbírku třinácti dopisů. V dialogu Filebós se Platon zabývá otázkou, v čem spočívá dobro, zatímco v Timaiovi podává výklad vzniku světa. Z Kritia se dozvídáme o pověstech o Atlantidě, ostrově, jehož záhadný zánik dodnes fascinuje. Nedokončený dialog Kritias, jenž navazuje na Timaios, se podrobněji věnuje Atlantidě, její civilizaci a jejímu vzniku, který se odehrál před 9000 lety podle Platona. Hlavním dílem tohoto svazku jsou Zákony (Nomoi). Rozhovor vedou Sparťan, Kréťan a Athéňan. Prostřednictvím kritiky ústav Kréty a Sparty se dostávají k úvaze o nejlepší a zároveň uskutečnitelné ústavě, která by se opírala o neomezenou moc zákonů. Toto Platonovo dílo si zachovává aktuálnost i po téměř dvaceti pěti staletích. Návrhy zákonů, které Platon předkládá, v mnohém připomínají současnou legislativu. Příkladem může být návrh zákona o dani pro svobodné muže. Jak se totiž píše v zákoníku: „Pokud se někdo dobrovolně … neožení nejpozději do třicátého pátého roku, bude (finančně) potrestán … Peněžitě bude potrestán ten, kdo se nechce oženit, a nebude mu projevována úcta ze strany mladších a nikdo z mladých ho nebude dobrovolně poslouchat.“ Po Zákonách následují kratší dialogy Epinomis a Minos a svazek uzavírá sbírka třinácti dopisů, které Platon adresuje Dionýsiovi, vládci na Sicílii, a svým přátelům. Tyto dopisy nám přibližují Platona jako osobnost a zároveň poskytují pohled do zákulisí syrakúzského královského dvora, kde se Platon několikrát pokoušel realizovat svůj ideální stát. Není třeba zdůrazňovat nesmírný význam Platona. A tento první kompletní překlad do slovenštiny nám umožňuje seznámit se s Platonovými myšlenkami a názory – které jsme dosud znali pouze z učebnic a příruček – přímo z prvních zdrojů.