Čtvrtý díl Sebraných spisů Karla Kosíka obsahuje články, eseje, rozhovory a menší texty napsané v letech 1955 až 1969. První část se zaměřuje na Kosíkovy polemiky s tehdejšími marxistickými myšlenkami, diskuse o způsobech využití marxistické metody a kritiku problémů socialismu. V těchto textech představuje svou vlastní interpretaci dialektiky, inspirovanou Hegelem a Lukácsem, a nastiňuje základy své marxistické teorie, kterou chápe jako kritiku společnosti. Druhá část se věnuje aplikaci dialektického myšlení na umění a kulturu. Prostřednictvím rozborů literárních děl (například Hemingwaye, Kafky nebo Haška) rozvíjí úvahy o úloze kultury ve společnosti, politice a humanismu. Tento svazek ukazuje Karla Kosíka jako významného intelektuála, který se aktivně vyjadřoval k palčivým tématům své doby i k obecným otázkám lidského života.