Egon Bondy ve své čtvrté sbírce básní s názvem *Naivita* pokračuje ve zkoumání témat, která jsou pro jeho tvorbu charakteristická. Čtenář se v ní setká s melancholií, existenciálními otázkami a kritickým pohledem na svět, podaným s Bondyho typickou ironií a syrovostí. Básně se vyznačují jednoduchostí jazyka a přímočarým vyjádřením, které však skrývá hlubší významy a podněcuje k zamyšlení. *Naivita* je dalším důkazem Bondyho originality a schopnosti dotknout se palčivých témat lidské existence.