Básnická dráha často začíná i končí těžce, ale období mezi tím bývá plné radosti a tvořivé energie. První kniha Ladislava Pecháčka, která posloužila jako základ pro film Dušana Kleina Jak svět přichází o básníky, toto přesvědčivě dokazuje. Příběh sleduje studenta posledního ročníku gymnázia v malém městě, který je o něco bystřejší a především upřímnější než jeho okolí. Tento neotřelý pohled na svět odstartoval sérii komedií se Štěpánem Šafránkem v hlavní roli. Štěpán píše básně, které jeho kamarád Kendy skládá na hudbu. Jejich tvorba se však nelíbí ředitelce gymnázia, která ji považuje za nevhodnou. Pod jejím tlakem se chlapci rozhodnou věnovat se něčemu „smysluplnějšímu“ a začnou psát experimentální divadelní hru. Vyberou si Jiráskovu Lucernu a s nadšením ji přepracují. Jejich originální interpretace klasického textu zaujme nejen spolužáky, ale i dospělé ochotníky. Kromě příprav divadelní hry, plné komických situací, sledujeme i zamilovanost dospívajícího Štěpána k dívce zvané „Borůvka“, která se nakonec stane důvodem, proč svět přišel o jednoho slibného básníka. Autorův debut Amatéři (1980) vychází z jeho vlastních zážitků z padesátých let, ale pro filmový scénář (Jak svět přichází o básníky) byl příběh přenesen do současnosti.