Balzac a Stendhal o realismu

V roce 1840 uveřejnil Honoré de Balzac obsáhlou kritiku románu "Kartuziánský klášter v Parmě" od tehdy ještě málo známého Stendhala. Balzacova recenze byla převážně pozitivní a Stendhal na ni reagoval dopisem, v němž podrobně popsal svůj tvůrčí proces, zejména přístup k formě románu. Oba spisovatelé, podobně jako Balzac, se stali kritiky své doby a odhalovali rozpory ve společenském uspořádání měšťácké třídy. Stendhalovi hrdinové však v románu zatím nenalézají řešení problémů, které jim přináší prostředí bohatých francouzských měšťáků v období po Napoleonově pádu.