Román vypráví příběh Thais, hétery žijící ve 4. století před naším letopočtem. Thais byla svobodně vychovávána a rozvíjela své nadání, během života se setkala s mnoha filozofy a stala se společnicí Alexandra Velikého. Byla zasvěcena do duchovních nauk a doprovázela Alexandra na jeho výpravách, které šířily řecký vliv od Malé Asie přes Egypt až do Indie. Snažila se o smír mezi dobyvateli a místním obyvatelstvem. Kniha zkoumá témata víry, dobra a zla, symboliky a rozdílů mezi mužským a ženským principem. Autor skrze postavu Thais a její úvahy například tvrdí, že čím jednodušší je náboženství, tím silněji ho drží lidé bez vzdělání a že mužský duch změnil světový řád, který dříve panoval pod vládou žen. Podle Thais mají ženy silnější duši, více lásky a hlubší vědomí vlastní podstaty, protože si zachovaly více ze své přirozenosti.