Aristos je soubor autorových poznámek a úvah, v němž shrnuje zásady, kterými se řídil v životě i při tvorbě svých klíčových děl, *Sběratele* a *Mága*. Název odráží autorovo přesvědčení, že vždy žijeme to nejlepší, čeho je v dané chvíli možné dosáhnout. I přes to, že kniha (v upraveném vydání) vznikla před čtvrtstoletím, její myšlenky zůstávají aktuální. Autor v ní především zdůrazňuje důležitost ochrany individuální svobody před tlaky, které člověka nutí k přizpůsobování. Jedním z těchto tlaků je podle něj snaha definovat člověka pouze podle jeho profese nebo veřejného obrazu – tedy podle toho, jak ho ostatní chtějí využívat. Autor se hlásí k přesvědčení, že i on, jako spisovatel, nechce být spoután jedinou rolí, kterou mu přisuzují čtenáři. Kniha Aristos je tak jeho prohlášením, že odmítá být jen „romanopisec“.