Podle sochaře a spisovatele Vladimíra Preclíka se román dá přirovnat k mohutnému kamennému pomníku, novela k bronzové bustě, zatímco povídka je jako malá soška, která se vejde do dlaně. Nabízí čtenáři rychlé poselství a čisté potěšení, a je tak příjemná, že s ní lze i usnout.