Ivan M. Jirous byl v letech 1976 až 1989 čtyřikrát uvězněn z politických důvodů, krátce po svatbě s Julianou Jirousovou, dcerou malíře Otto Stritzka a vnučkou nakladatele Josefa Floriana. Během sedmi a půl roku věznění byla jejich jediným pravidelným spojením korespondence. I přes přísnou cenzuru, která kontrolovala obsah i formu dopisů, si vyměnili 357 dopisů plných lásky, zpráv o životě, poezie, kritiky a humoru, a sdílených hodnot. Kniha nyní poprvé zpřístupňuje 231 dopisů Juliany Jirousové, které živě zachycují atmosféru undergroundové scény i života ve Staré Říši. Zásadní část tvoří korespondence z let 1981–1985, kdy Juliana popisovala výchovu dcer Františky a Marty, zatímco Ivan posílal pohádky a říkanky, které později vydal ve sbírce *Magor dětem* (1986), a básně z připravované knihy *Magorovy labutí písně* (1985). Vydání nově obsahuje i nedávno objevených 26 dopisů Ivana Jirouse z let 1988–1989 a dopisy Juliany z téhož období, doplněné o dětské dopisy Františky a Marty. Kniha je graficky obohacena kresbami Juliany Jirousové a jejích dcer a ukázkami rukopisů všech autorů. Závěr publikace obsahuje historický doslov Tomáše Bursíka, ediční poznámku, komentář editorek Daniely Iwashity, Petry Poukarové Klimešové a Marty Kordíkové, rejstřík citovaných děl, jmenný rejstřík a mapu Staré Říše.