Svazek představuje tři rozsáhlé povídky, spojené tématem 2. světové války a složitou otázkou evropských židů v 1. polovině 20. století. Kromě základního tématu řeší povídky problémy dospívání a dvě ze tří jsou zasazeny do vzrušených dnů Pražského povstání. Povídka Modrýden vypráví o Němce, která v této době ukrývá prchajícího německého soudce a nakonec rozhodne o smrti své i svého hosta. Dívka s jizvou - dospívající dívka, sirotek popravených rodičů, vychovávaná v říšském duchu, zavraždí vojáka, který ji chce znásilnit. Třetí próza pod názvem Neslušné sny vypráví příběh z pražského povstání, kdy matka marně čeká na dceru, která zahynula v pouličních bojích. Jako doslov je použita na závěr knihy předmluva Josefa Škvoreckého k americkému vydání Neslušných snů.
Sedm povídek z terezínského ghetta je inspirováno autentickými zážitky z autorova dětství. Lustigova prvotina. Vyprávějí o lidech, kteří si i v děsivých životních podmínkách dokázali zachovat svou lidskou důstojnost a víru v základní lidské hodnoty. Některé zachycují mládí, zmrzačené v podmínkách ghetta, jiné velikost lásky tváří v tvář hrůze očekávaného transportu a některé otevřenou vzpouru proti násilí. Autor sugestivně líčí život v ghettu, zpupnost německých důstojníků, zbabělost, která se v určitém okamžiku mění v hrdinství, i jímavou bezmocnost starých lidí, odsouzených k vyhlazení. Všechny povídky oslavují ryzího člověka, deptaného, ale žijícího nadějí, že na světě nemůže natrvalo převládat zlo a násilí.
Román vypráví o útěku dvou židovských chlapců z transportu do koncentračního tábora a jejich strastiplnou cestu za svobodou. Východiskem románu je povídka ze souboru Démanty noci, kterou autor rozvedl a vydal poprvé v anglickém jazyce v roce 1976.
Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. Autor zůstává u svého hlavního tématu, i v Nemilované se zabývá otázkou přežití mladého člověka v smrtícím koncetračním táboře.
Román Dům vrácené ozvěny vznikl rozšířením stěžejní novely z prozaické sbírky Hořká vůně mandlí, poprvé vydané v roce 1994. Pro toto vydání bylo autorem znovu upraveno a nově strukturováno - tři kapitoly byly vyjmuty a vyšly samostatně pod názvem Zasvěcenív roce 2002; zde už nejsouobsaženy. Tato úprava je definitivní. Lustigův realistický román má silně autobiografické prvky - chce být především holdem autorovu otci, který za nacistické okupace českých zemí, v době bezprostředního ohrožení židovské komunity, vede svůj marný boj o záchranu své nejbližší rodiny, ale i o uchování hrdosti a důstojnosti lidské existence vůbec, a to i za těch nejtěžších podmínek.
Knihou Deštivé poledne obnovuje Mladá fronta vydávání sebraných spisů Arnošta Lustiga, které započalo a nedokončilo nakladatelství Hynek. Jedná se o soubor osmnácti novel a povídek věnovaných převážně holocaustu Židů za 2. světové války. Zatímco úvodní povídky zachycují prožitky apocity židovských obyvatel před transportem, jádro knihy tvoří prózy zabývající se postavením bezmocného jedince v soukolí nelidské mašinérie koncentračních táborů. Na závěr knihy autor zařadil i řadu povídek odehrávajících se krátce po válce, jejichž hrdinové zápasí se svými válečnými traumaty. Na základě vlastní neopakovatelné zkušenosti nám Lustig ve svých prózách dává nahlédnout samotnou podstatu člověka i to, jak se projevuje v mezních životních situacích.
„Teď, tenkrát a ještě dřív než tenkrát.“ Hrdinové tří Lustigových novel přežili válku a koncentráky, ale na jejich poválečném „teď“ se nesmazatelně podepsalo to, co bylo „tenkrát“. Ve svých úvahách se nepřestávají vyrovnávat s válečnými zážitky, ale chtějí-li svůjživot pochopit v úplnosti, musejí se ve vzpomínkách vrátit ještě před ono tragické „tenkrát“ – do doby před válkou, do svého dětství a dospívání. Novely Propast, Porgess a Enzo tak vedle válečné tematiky spojuje také motiv vzpomínání. Kniha vychází jako jedenáctý svazek sebraných spisů Arnošta Lustiga.