Ve sbírce "Cesta pěšky" Závada opustil výrazově složitý naturalistický styl a začal hledat hodnoty, které dokáží vzdorovat životní marnosti a lidské osamělosti. Nalezl je ve všední dřině lidí a jejich přirozené solidaritě, a také v úzkém sepětí s rodným Ostravskem, které se mu – aniž by ztrácelo svou hrůznou monumentalitu –stalo zdrojem sociální a národní naděje. Obraz světa se nově polarizoval na protiklad mezi životní falší a opravdovostí a tato etická polarita se stala trvalým základem další básníkovy tvorby.
Antologie české poezie vybraná a uspořádaná ke 30. výročí osvobození Československa Rudou armádou. V knize lze nalézt básně i takových veličin, jako jsou Miroslav Florian, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Josef Kainar, Ivan Skála, Konstantin Biebl a mnoha dalších.
Z básníkových publikovaných sbírek a z pozůstalosti uspořádal, k tisku připravil, doslov a životopisnou poznámku napsal Jaromír Pelc. V roce 1975, na který připadlo desáté výročí Hrabětovy smrti, o něm nebylo možno prosadit do žádného časopisu ani článek. Dokonce ani do Mladého světa, kde na konci šedesátých let otiskl M. Kovářík velmi populární článek o Hrabětovi pojmenovaný Mácha v texaskách. Ani do Melodie nebo Tvorby, kde v té době jako redaktor působil Hrabětův interpret a druhý editor Jaromír Pelc. Příležitost se naskytla o několik měsíců později a Jaromír Pelc ve snaze zachránit Hrabětovo dílo pro socialistickou literaturu sestavil doplněné vydání a také nové uspořádání básníkova torza pojmenované Blues v modré a bílé . Nechyběla ani reinterpretace v rámci ediční poznámky i studie zveřejněná v Pelcově kritické publikaci Nový obsah . Tato studie však byla pouze kopií ediční poznámky vřazenou do zmiňované publikace.
Krátké veršované skladby provázené kresbami F.Doubka, které v podobě půvabných domovních znamení evokují atmosféru nedávné minulosti i přítomnosti města Písku.