Robert Bly, americký básník, esejista a autor „Železného Jana“ v této útlé knížce shromáždil svá čtení z let 1971 a 1983 věnovaná jungovskému konceptu stínu, která doplňuje rozhovor s Boothem a esej o poezii Wallace Stevense. Společným motivem všech pěti kapitol je právě stín, o němž Bly mluví jako o „dlouhém pytli, který vlečeme za sebou“. Nezkoumá ho jazykem analytické psychologie, nýbrž jazykem básnickým, a pomocí barvitých obrazů a příběhů ukazuje, co dělat, abychom získali zpátky energii, kterou jsme do tohoto pytle odložili a zabránili tak i jejímu zneužívání. „To, co básnická čtení Roberta Blye ve skutečnosti říkají, je: ‚Musíte změnit svůj život.‘ Slyšet tak závažné básně a odolat veškeré změně je horší věc než ztráta času; je to nebezpečné.“ Takto Knížku o lidském stínu uvádí její editor William Booth.
Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů, nutících čtenáře nahlédnout hloubku povrchua umění neumělosti. Walter Benjamin dnes bývá nejčastěji označován za filosofa kultury či teoretika médií; sám se ale možná chápal především jako teolog obrazu a jazyka, teolog, který poznává různá náboženství, ale k žádnému nepatří jednoznačně, a hovoří o božském, ale nekáže je. Vedle nového překladu tohoto klíčového textu moderního myšlení svazek obsahuje také dějová shrnutí hlavních barokních truchloher a medailony autorů, rukopisné materiály a dokumenty k Benjaminově neúspěšné habilitaci, jmenný i věcný rejstřík a reprodukce barokních grafik, na které Benjamin v textu odkazuje.