Dílo Jakuba Arbesa
Jedné letní noci šel muž temnou uličkou a stal se svědkem jedné rvačky v místní hospůdce. Spor vznikl mezi muži rozdílných postav. Jeden byl až trpasličí postavy a pod ním pokořeně ležel muž nadměrně veliký. Z pokřikování přihlížejících se dozvěděl, že ten malý se jmenuje Mamert a ten druhý Krafta. Po chvíli Mamert utekl a muž odešel stejným směrem. V dáli si všiml, že něco ztratil, tak na něj volal, ale Mamert už byl pryč. Ztracené papíry si tedy nechal. Po delší době si je přečetl a usoudil z nich, že muž, kterému papíry vypadly, je písař, který píše chudým žádosti o příspěvky na žití. Muže začal Mamert zajímat, a tak se rozhodl, že ho najde a papíry mu vrátí. Navštívil tedy hospodu, kde se rvačka stala. Muže zaujal obraz, na kterém byla zobrazena poprava Roberta Blumse. Hostinský si k němu přisedl a začal hovořit o té popravě. Z jeho vyprávění se muž dozvěděl, že hostinský s Kraftem se jí přímo zúčastnili a Mamert popravě komandoval. Muž se začal na Mamerta vyptávat, a to se hostinskému nelíbilo. Nakonec muž dal listiny jemu, když mu nevěřil a ať mu je předá sám osobně a odešel. Po mnoha týdnech mu přišel dopis od Mamerta, že velice děkuje za vrácení listin a napsal mu svou adresu. Muž stále nemohl zapomenout na nedůvěřivé chování hostinského, a tak na Mamerta trochu zanevřel a rozhodl se, že ho nenavštíví. Ale svědomí mu nedalo a každou noc se mu zdály strašlivé noční můry, a tak za nejvhodnější lék uznal rozmluvu s Mamertem. Muž ho tedy šel navštívit a chtěl se dozvědět něco o jeho životě. A tak Mamert vyprávěl, jak se stal náčelníkem a jak ho pro podezření ze zrady vyhodili a on se stal písařem. Po celou dobu Mamert mluvil roztržitě a nevrle, ale oba si rozuměli. Při odchodu však muž zahlédl ve vedlejší místnosti rakev a v ní byla mladá rusovlasá žena. Pochopil Mamertovo chování, omluvil se, a odešel. Návštěva na muže udělala velký dojem a velice rád by se s ním ještě setkal, ale čekal až uplyne nějaký čas po úmrtí jeho ženy. Za necelý měsíc ho navštívil hostinský a oznámil mu, že se Mamert znovu popral v hospůdce s Kraftem a je na tom zle a že s ním chce mluvit. Ale když muž k Mamertovi přišel, tak už bylo pozdě, a tak se nedozvěděl, co mu chtěl. Byl tam i Kraft, který byl ve skutečnosti velký přítel Mamerta, s kterým se jen škádlil. Hostinský si všiml, že svírá v ruce nějaký papír. Ten byl určený muži, kterého poznal nedávno, ale byl mu velice sympatický a oblíbil si ho. Na papíře stálo, jak se vlastně seznámil se svou ženou. Psal právě jemu, protože věděl, že právě on ho pochopí. Dopis však byl nedokončen a zbytek, který mu chtěl Mamert sdělit, se už nedoví...
Published:
1940
V románě se z vyhnanství vrací do vlasti někdejší účastník revoluce r. 1848. Chce být spasitelem umění, ponižovaných a chudých, ale zaskočen strnulostí v Čechách, lidskou pasivitou, a při novém útěku raději volí sebevraždu, než další žalář.
Published:
1940
16 povídek věnujících se českým umělcům jako Reinerovi, Alšovi, Mánesovi atd.
Published:
1941
Historicko-politické rozpravy. Z materiálu k dějinám germanizace v Čechách. Slovem "Němec" autor v tomto spise nemíní ony krajany národnosti německé, tak zvané "české Němce", kteří pokládají země koruny české za svou vlast, ale onen druh Němců cizáků, kteří je za vlast nepokládají, zákony zde platné neuznávají a proto také u nás žádných nároků na ochranu zákony mít nemohou a nesmějí, neboli jinými slovy jde o druh vetřelců, kteří opustili, nebo zcela zradili vlastní vlast německou a uchýlivše se do zemí koruny české, sledovali zde účely více méně nekalé, případně i velezrádné. Jde tedy výlučně o ten druh Němců-cizozemců, ke kterým se vztahuje starobylá česká píseň: Vyžeň Němce - cizozemce, svatý Václave!
Published:
1946
Nový sv. Arbesova díla zajímavě dokresluje myšlenkový profil našeho spisovatele. Jsou zde totiž obsaženy nejen Arbesovy stati o Bílé hoře, Mirabeauovi, Bitvě u Aspern, Povstání v Dalmácii aj. , ale rovněž článek o St. Simonovi, studie První sociální revoluce (1848) a hlavně stať Z bojů o vykořenění lidské bídy, která je nárysemdějin dělnického hnutí, až po komunu. Úvodem a poznámkami opatřil K. Polák
Published:
1950
Znění textu vychází z díla Romanetta I. tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím J. Otto v Praze v roce 1902. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text redakčně zpracován.
Published:
1956
ISBN:
978-80-274-2948-6,
K. V. Šembera contra J. S. Skrejšovský Dvě Arbesovy časopisecké studie, v nichž autor analysoval český společenský a politický život v 60. a 70. letech minulého století. První studie zachycuje spor mezi někdejším českým žurnalistou, básníkem a překladatelem a posléze německy píšícím vídeňským fejetonistou V.K. Šemberou (1844-1891) a staročeským politikem a žurnalistou J.S. Skrejšovským (1831-1883). Vylíčením sporu odhalil Arbes nezdravé zjevy v našem národním životě a přísně odsoudil metody staročechů i mladočechů, kteří přenášeli do politického života a novinářských polemik svůj zápas o mocenské posice hospodářského rázu. Druhá studie zpodobuje vlastní autorův zapas o svobodu spisovatelského a novinářského projevu; vylíčení Arbesova utkání s představitelem tupého rakouského byrokratismu, státním návládním Janem Rappem, je výmluvným dokumentem hlubokého zpátečnictví rakouského vládního systému a zároveň příkrou obžalobou české veřejnosti, jež zapomínala na české žurnalisty, kteří pro národní myšlenku vytrpěli bezpočet příkoří, procesů a persekucí.
Published:
1957
Tato kniha obsahuje celkem sedm satirických povídek o měšťácích (Maloměstský Salomo, Rek, jakých málo, Panna Stázička, Pan Lacek a jeho bouda, Ivan dobráček, Přítel mravokárce, Pražský domácíček), jimiž autor jako by chtěl vychovávat k příkladným měšťáckým cnostem, ve skutečnosti však ukazuje, jak tyto cnosti upadly. Arbesovo celkové pojetí skutečnosti je ironické a kritické, měšťácké morálce se autor vysmívá a potírá ji. Mravokárné románky zaujmou čtenáře svou svěžestí, vtipností a čtivostí, jsou dalším významným přínosem k poznání celého Arbesova díla
Published:
1957
Román ženského srdce - Agitátor, V sobotu večer před továrnou, Lilie v úpalu slunečním a Z doby absolutismu, tvoří svazek v této knize. Všechny prózy se zamýšlejí nad možností nápravy společenského života v Čechách, kritizuje dosavadní úsilí o nápravu společenského zřízení a líčí možnost šťastnějšího života utiskovaných.
Published:
1958
Hlavní část svazku tvoří životopisná povídka Il divino Boemo o italských úspěších českého skladatele Myslivečka a životopisný román Český Paganini o pohnutých osudech houslového virtuosa Schellera. Připojeny jsou črty Ze života Mozartova a povídky o Halévym a Offenbachovi.
Published:
1959
Obsahuje souhrn prací autora, které spojuje jeho láska ku Praze a jejím nejbližšímu okolí. Popisuje zde stavitelské památky, životy tehdejších lidí a vzpomínky na tuto dobu. Obsahuje i romaneto Vymírající hřbitov, Trilobiti (Barande) a Slova o Nebozísku a další
Published:
1960
Dvanáct povídek tematicky vytvářejících tři skupiny. První zahrnuje povídky, jejichž motivem jsou rozdílné životní úděly dvou dívek. Osudem dětí se zabývají povídky druhého cyklu a prózy třetí části kritizují a obžalovávají neudržitelné společenské poměry.
Published:
1962
ISBN:
01-009-62
Kniha přináší kromě příspěvků k nejstarším dějinám českého divadla a divadlem inspirovaných menších beletristických prací především znamenité podobizny významných členů českého divadla.
Published:
1964
Svazek drobných próz vychází ze souborů Elegie života , Idyly utrpení a bídy a Knihy novel a povídek.
Published:
1967
Author author(s) in edition
Jakub Arbes
česká
1840 - 1914