První rozsáhlejší literární práce Borise Polevého z roku 1939, nově přepracovaná v roce 1954, zobrazuje život v sovětském závodě na výrobu železničních vozů v prvních letech rozvoje novátorského hnutí. Hrdina vyprávění, mladý kovář Jevgenij Sizov, se v knize přerodí z opilce a chuligána na předního stachanovce závodu. Thema,jež svou jednoduchostí a průhlednou tendencí hrozí zabřednutím do schematičnosti, zvládl autor mistrovsky tím, že se mu podařilo přesvědčivě zachytit vnitřní život jednajících postav.
Můj nový román je věnován polárním letcům, s kterými jsem zjara létal na severní pól, tenkrát v době hrdinské epopeje při zachraňování stanice Severní pĺ 9...
Svazek obsahuje tři povídky (První učitel, Tváří v tvář, Velbloudí oko), v nichž Ajtmatov opět zachycuje mnohotvárné lidské osudy a strasti a proniká k duši současného člověka, který svou prací a svým cítěním tvoří novou dobu a zároveň je jí sám formován.
Kniha je složena ze tří novel: Případ na stanici Krečetovka - tragika prvních měsíců války je znásobena tragikou lidských vztahů. Matrjonina chalupa - líčí příběh staré ženy na sovětské vesnici z poloviny padesátých let min.století. Ve vyšším zájmu - rozhořčený pamflet proti pohodlným byrokratickým metodám, některých veřejných pracovníků.
Poslední rozsáhlé dílo B. Polevého je jeho román Na divokém břehu. Námětově čerpá ze stavby velké sibiřské elektrárny. Střetávají se tu různí hrdinové, různé charaktery lidí, které autor sám z delšího pobytu na sibiřských stavbách poznal. Nechybí tu ani střetnutí s kariéristy a kriminálními živly. Drsné životní prostředí a střetání hrdinů v zápase o uskutečnění grandiózního podniku odehrávají se na pozadí romantické sibiřské přírody, která ještě akcentuje dramatičnost tohoto čtivého příběhu.
Z válečných deníků 1941-1945 Část zápisků, které si Simonov psal jako dopisovatel listu Krasnaja zvezda na různých úsecích fronty a v rozdílných fázích 2. světové války.