Bibliotéka klassiků řeckých a římských (Česká akademie císaře Františka Josefa ..., ČAVU)
Odysseus, ithacký král, si na cestě domů z Trojské války rozhněvá boha moří Poseidona a ten se rozhodne znemožnit mu návrat. Odysseus zažívá na své cestě různá dobrodružství a útrapy – bojuje se zuřivou saní Skyllou, jen o vlásek se dostane ze spárů vodního víru, který vytváří mořská obluda Charybda, přelstí kouzelnici Kirké a dokonce i navštíví podsvětí. Nakonec díky pomoci své patronky bohyně Athény po 10 letech bloudění šťastně dorazí domů, ale svůj dům nachází v obležení nápadníků jeho ženy Pénelopy, která mu i přes dlouhé odloučení zůstala věrná. Odysseus se jí dá poznat při zvláštní zkoušce, kterou si královna vymyslí, aby odradila dotěrné muže. Pouze on jediný totiž dokáže napnout svůj starý luk. Spolu se svým synem Télemachem, jenž ho již dlouho hledal (na své cestě navštívil i krále Meneláa, manžela krásné Heleny), nápadníky pozabíjí a ujímá se vlády.
Publikováno:
1902
Název Iliady pochází od města Tróje (též Ílion, Ílium; podle zakladatele města Íla, syna Tróova). Epos přímo líčí pouze padesát jedna dní z desátého roku obléhání Tróje. Základním námětem je hněv Achillea, který se kvůli sporům s Agamemnónem neúčastní bojů. Trójané proniknou do řeckého tábora, proto na sebe Patroklos oblékne jeho zlatou zbroj a vydává se za Achillea a pokusí se zahnat trójské vojáky zpět za hradby. Nechá se však příliš unést bojem, dostane se daleko od vlastní armády a je zabit Hektorem. Patroklova smrt roznítí Achillea a s hněvem se vrací zpět do boje, utká se s Hektorem a zabije ho. Poté vláčí vozem jeho mrtvolu kolem hradeb 9 dní, poté Zeus nařídí Achilleovi (prostřednictvím jeho matky Thetidy), aby mrtvolu vydal trójskému králi a Hektorovu otci Priamovi. Epos končí Hektorovým pohřbem.
Publikováno:
1911
Název Iliady pochází od města Tróje (též Ílion, Ílium; podle zakladatele města Íla, syna Tróova). Epos přímo líčí pouze padesát jedna dní z desátého roku obléhání Tróje. Základním námětem je hněv Achillea, který se kvůli sporům s Agamemnónem neúčastní bojů. Trójané proniknou do řeckého tábora, proto na sebe Patroklos oblékne jeho zlatou zbroj a vydává se za Achillea a pokusí se zahnat trójské vojáky zpět za hradby. Nechá se však příliš unést bojem, dostane se daleko od vlastní armády a je zabit Hektorem. Patroklova smrt roznítí Achillea a s hněvem se vrací zpět do boje, utká se s Hektorem a zabije ho. Poté vláčí vozem jeho mrtvolu kolem hradeb 9 dní, poté Zeus nařídí Achilleovi (prostřednictvím jeho matky Thetidy), aby mrtvolu vydal trójskému králi a Hektorovu otci Priamovi. Epos končí Hektorovým pohřbem.
Publikováno:
1912
Odysseus, ithacký král, si na cestě domů z Trojské války rozhněvá boha moří Poseidona a ten se rozhodne znemožnit mu návrat. Odysseus zažívá na své cestě různá dobrodružství a útrapy – bojuje se zuřivou saní Skyllou, jen o vlásek se dostane ze spárů vodního víru, který vytváří mořská obluda Charybda, přelstí kouzelnici Kirké a dokonce i navštíví podsvětí. Nakonec díky pomoci své patronky bohyně Athény po 10 letech bloudění šťastně dorazí domů, ale svůj dům nachází v obležení nápadníků jeho ženy Pénelopy, která mu i přes dlouhé odloučení zůstala věrná. Odysseus se jí dá poznat při zvláštní zkoušce, kterou si královna vymyslí, aby odradila dotěrné muže. Pouze on jediný totiž dokáže napnout svůj starý luk. Spolu se svým synem Télemachem, jenž ho již dlouho hledal (na své cestě navštívil i krále Meneláa, manžela krásné Heleny), nápadníky pozabíjí a ujímá se vlády.
Publikováno:
1908
Výber niekoľkých spisov Lukiana zo Samosaty. Obsahuje spisy O obětech Hovory mořské Prometeus, neboli Kavkaz Hovory bohů O smutku Plavba do podsvětí Hovory záhrobní Charon neboli Diváci
Publikováno:
1930