Graham Greene
1904 - 1991
anglická
nehodnoceno
Mé hodnocení
Graham Greene byl anglický romanopisec, povídkář a esejista, který byl opakovaně navrhován na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nezískal.
Narodil se jako čtvrté ze šesti dětí do rodiny ředitele prestižní školy. Sport ho nelákal, raději četl dobrodružné příběhy. Ve škole byl vnímán jako zrádce, protože byl spojován s otcem, ředitelem. V patnácti letech se několikrát pokusil o sebevraždu a utekl z domova. Rodiče ho nakonec poslali k psychoterapeutovi, který v něm objevil literární talent a seznámil ho s dalšími spisovateli.
Jeho rodina byla mimořádně úspěšná – jeden z bratrů byl generálním ředitelem BBC, další se účastnil expedic na Kamet a Mount Everest, a sestra pracovala pro MI6.
Graham Greene studoval historii v Oxfordu, kde krátce vstoupil do komunistické strany, spíše z pobavení než z přesvědčení. Po studiích v letech 1925–29 pracoval jako novinář v Nottinghamu, kde poznal svou budoucí ženu Vivien Dayrell-Browningovou, díky níž v roce 1926 konvertoval ke katolicismu. Následovala krátká práce jako redaktor v londýnských The Times a v říjnu 1927 se s Vivien oženil. Měli spolu syna a dceru.
Na konci třicátých let začal Greene hodně cestovat a hledat inspiraci pro své knihy. Navštívil Německo, Lotyšsko, Estonsko a v roce 1935 se vydal do liberijské džungle. Těsně před 2. světovou válkou v roce 1938 zažil náboženské čistky v Mexiku.
Během války se Graham Greene dobrovolně zapojil do protivzdušné obrany v Londýně. V letech 1941–43 pracoval pro ministerstvo zahraničí v Sierra Leone, kde se z nudy zabavoval vymýšlením plánů na získávání tajných agentů. V roce 1943 se vrátil do Londýna a vstoupil do MI6, kde v Lisabonu hrál roli dvojitého agenta, podstrkával Němcům smyšlené mapy a plány, které sám vytvářel. Tyto zkušenosti později zpracoval ve svém románu Náš člověk v Havaně.
Po válce napsal s Carolem Reedem scénář k filmu The Third Man, který v roce 1949 získal první cenu na festivalu v Cannes. S Reedem spolupracoval i na dalších projektech.
V padesátých letech se Greene začal více zajímat o politické problémy. Pobýval ve vietnamském Saigonu během Indočínské války, v roce 1953 v Keni zažil povstání Mau Mau a v roce 1956 pomohl hudebníkovi uprchnout ze stalinského Polska na Západ. Navštívil Československo v letech 1948 a 1969 a byl členem Mezinárodního výboru na podporu Charty 77. Cestoval také do západní Afriky, na Kubu, Haiti, Panamu a do Argentiny, přičemž mnohé z těchto cest se staly námětem pro jeho romány.
Graham Greene vždy sympatizoval s těmi, kteří stáli proti establishmentu. Odsoudil španělského generála Franca, americkou válku ve Vietnamu, diktátorské režimy v Latinské Americe, vojenskou okupaci Československa v roce 1968 a porušování lidských práv po celém světě.
Ke konci života žil ve Švýcarsku s o dvacet let mladší Yvonne Cloettaovou. V roce 1989 onemocněl leukémií a o dva roky později zemřel ve Vevey. Pohřben je u Ženevského jezera.
Narodil se jako čtvrté ze šesti dětí do rodiny ředitele prestižní školy. Sport ho nelákal, raději četl dobrodružné příběhy. Ve škole byl vnímán jako zrádce, protože byl spojován s otcem, ředitelem. V patnácti letech se několikrát pokusil o sebevraždu a utekl z domova. Rodiče ho nakonec poslali k psychoterapeutovi, který v něm objevil literární talent a seznámil ho s dalšími spisovateli.
Jeho rodina byla mimořádně úspěšná – jeden z bratrů byl generálním ředitelem BBC, další se účastnil expedic na Kamet a Mount Everest, a sestra pracovala pro MI6.
Graham Greene studoval historii v Oxfordu, kde krátce vstoupil do komunistické strany, spíše z pobavení než z přesvědčení. Po studiích v letech 1925–29 pracoval jako novinář v Nottinghamu, kde poznal svou budoucí ženu Vivien Dayrell-Browningovou, díky níž v roce 1926 konvertoval ke katolicismu. Následovala krátká práce jako redaktor v londýnských The Times a v říjnu 1927 se s Vivien oženil. Měli spolu syna a dceru.
Na konci třicátých let začal Greene hodně cestovat a hledat inspiraci pro své knihy. Navštívil Německo, Lotyšsko, Estonsko a v roce 1935 se vydal do liberijské džungle. Těsně před 2. světovou válkou v roce 1938 zažil náboženské čistky v Mexiku.
Během války se Graham Greene dobrovolně zapojil do protivzdušné obrany v Londýně. V letech 1941–43 pracoval pro ministerstvo zahraničí v Sierra Leone, kde se z nudy zabavoval vymýšlením plánů na získávání tajných agentů. V roce 1943 se vrátil do Londýna a vstoupil do MI6, kde v Lisabonu hrál roli dvojitého agenta, podstrkával Němcům smyšlené mapy a plány, které sám vytvářel. Tyto zkušenosti později zpracoval ve svém románu Náš člověk v Havaně.
Po válce napsal s Carolem Reedem scénář k filmu The Third Man, který v roce 1949 získal první cenu na festivalu v Cannes. S Reedem spolupracoval i na dalších projektech.
V padesátých letech se Greene začal více zajímat o politické problémy. Pobýval ve vietnamském Saigonu během Indočínské války, v roce 1953 v Keni zažil povstání Mau Mau a v roce 1956 pomohl hudebníkovi uprchnout ze stalinského Polska na Západ. Navštívil Československo v letech 1948 a 1969 a byl členem Mezinárodního výboru na podporu Charty 77. Cestoval také do západní Afriky, na Kubu, Haiti, Panamu a do Argentiny, přičemž mnohé z těchto cest se staly námětem pro jeho romány.
Graham Greene vždy sympatizoval s těmi, kteří stáli proti establishmentu. Odsoudil španělského generála Franca, americkou válku ve Vietnamu, diktátorské režimy v Latinské Americe, vojenskou okupaci Československa v roce 1968 a porušování lidských práv po celém světě.
Ke konci života žil ve Švýcarsku s o dvacet let mladší Yvonne Cloettaovou. V roce 1989 onemocněl leukémií a o dva roky později zemřel ve Vevey. Pohřben je u Ženevského jezera.
Zdroj: spisovatele.cz