Známý dívčí román nás zavede na malé město, v němž žije Jitka Pažoutová, dívka s nadváhou a řadou komplexů. Jeden turnaj ve vybíjené však změní vše – přinese jí lásku, úspěch v sportovním oddíle a především tak potřebné sebevědomí. Příběh o dospívání, nacházení se, lásce i zradě.
Druhá část knihy METRÁČEK. Jitka se stále věnuje svému oblíbenému sportu - vrhání koulí a do toho studuje zdravotní školu a v nemocnici na praxi působí jako zdravotní sestra. S Honzou mají čistě kamarádský vztah, chodí spolu na tréninky i do tanečních. Vše je v pořádku až do chvíle, kdy Jitka začne mít pocit, že už ji Honzanemá tolik rád...
Osmnáctiletá Simona se lehkovážně rozchází s chlapcem. Pozdě si uvědomí, že to, s čím si nezávazně pohrávala, byla asi skutečná láska. Horlivá touha zapomenout ji přivádí do náruče muže, pro něhož je pouze zdrojem rozkoše, a který ji klidně opustí, když ho nejvíc potřebuje.
Ano, taková je dnešní mládež! Dravá a náročná, přímá v jednání, často drze odmlouvající, někdy zbytečně unáhlená ve svém rozhodnutí, ale především milující i milovaná, zraňovaná láskou a zas překypující štěstím a dobrou náladou...Přesně taková je i hlavní hrdinka románu Stanislava Rudolfa Ráj je daleko. Její dramatický a často až bolestivý život vykreslil autor s citlivým pochopením a současně i s humorem. Na knihu navazuje román Jak jsme poslouchali noc.
Chcete číst o velké lásce? Máte rádi dramatické příběhy ze života mladých dívek či žen? Dokážete se s chutí zasmát nad humornou scénou, či dobrým vtipem? Milujete knihy, které se čtou jedním dechem? ANO? V tom případě Vám doporučuji román "Jak jsme poslouchali noc", který je již 38. knihou Stanislava Rudolfa. Autor v něm líčípříběh osmnáctileté Romany Houskové, která úporně hledá toho, kdo by ji bezelstně a napořád miloval a komu by i ona mohla nabídnout svou lásku.