Královny nemají nohy Hlavní hrdinou tohoto historického románu je Petr Kukaň z Kukaně, syn alchymisty na pražském dvoře Rudolfa II. Kniha je prvním dílem románové trilogie: Královny nemají nohy, Prsten Borgiů, Krásná čarodějka. Prsten Borgiů Druhý díl románové trilogie Vladimíra Neffa – Prsten Borgiů – přináší po knize Královny nemají nohy další příběhy rytíře Petra Kukaně z Kukaně, syna pražského alchymisty z doby Rudolfa II. Tentokrát se odehrávají v rudolfínské Praze, v renesanční Itálii a také na cařihradském dvoře tureckého sultána a pařížské Bastile. Neohrožený Petr Kukaň opět prochází na své dobrodružné cestě za spasením světa mnoha podiv budícími nebezpečenstvími a protivenstvími, neboť jeho ušlechtilé názory a chvályhodné záměry se znovu tvrdě střetávají s realitou mocenských zájmů v tehdejší Evropě, stojící na prahu třicetileté války. Ze všech nástrah a léček však znovu s pomocí autorova fabulačního mistrovství a jemně ironického nadhledu šťastně vyvázne. Jak tomu bude příště?... Krásná čarodějka Poslední setkání s Petrem Kukaněm z Kukaně, nazvané Krásná čarodějka, se odehrává uprostřed třicetileté války, která navzdory Petrovu úsilí zachvátila Evropu. Krvavé hrůzy, jež po sobě zanechávají postupující a rabující protestantské i katolické armády, naplňují Petra odporem a pocitem ztráty životního smyslu. Mocní tohoto světa si však ve chvílích nejtěžších na Petra vzpomenou a žádají statečného a hrdinného Petra o pomoc. Úkol, jejž je mu uložen a který Petr přijímá coby svou povinnost, tedy vyvést Evropu z válečných hrůz, je vskutku úkolem hodným Kukaňova jména. A tak se Petr setkává s Valdštejnem, rozporuplným mužem, jenž do evropských dějin první poloviny sedmnáctého století zasáhl nemalou měrou. Stejně jako v předchozích dílech i zde vstupují do Petrova života ženy. Z náhodného střetnutí s podivnou osůbkou se vyklube veliká láska, jež významně zasáhne do Petrova života. Jeho milenkou se stává krásná čarodějka, která Petrovi nechává nahlédnout do světa magického a jako jediná nahlodá jeho víru v sílu rozumu. Jejím protihráčem je mladinká nohatá princezna – a pro Petra se vášnivá láska obou žen stane osudovou.
Trilogie známého českého autora vyšla ve velkém nákladu v sedmdesátých a osmdesátých letech a byla okamžitě rozebrána. Umění vypravěče a smysl pro humor a vtip dodaly tomuto poutavému příběhu kouzlo jedinečnosti, které ze svého půvabu nic neztratilo. Příběh šlechtice Petra Kukaně z Kukaně je vyprávěn od jeho početí a zasazen dokonkrétních historických reálií rudolfinské doby plné alchymistů, čarodějek a králů. Hrdina se dostává do neuvěřitelných situací a prožívá nejpodivnější dobrodružství, která mu komplikují život. To vše díky své pravdomluvnosti, kterou nedokáže ovládnout ani když mu jde o život. Samozřejmě je díky své kráse a mužnosti milován a obdivován a milostná dobrodružství jsou ta jediná, v nichž podléhá. Jeho postoj k životu a vlastně ducha celé knihy trefně charakterizuje přísloví: Kdyby teta měla kulky, tak by to byl strýc!
Druhý díl románové trilogie Vladimíra Neffa – Prsten Borgiů – přináší po knize Královny nemají nohy další příběhy rytíře Petra Kukaně z Kukaně, syna pražského alchymisty z doby Rudolfa II. Tentokrát se odehrávají v rudolfínské Praze, v renesanční Itálii a také na cařihradském dvoře tureckého sultána a pařížské Bastile.Neohrožený Petr Kukaň opět prochází na své dobrodružné cestě za spasením světa mnoha podiv budícími nebezpečenstvími a protivenstvími, neboť jeho ušlechtilé názory a chvályhodné záměry se znovu tvrdě střetávají s realitou mocenských zájmů v tehdejší Evropě, stojící na prahu třicetileté války. Ze všech nástrah a léček však znovu s pomocí autorova fabulačního mistrovství a jemně ironického nadhledu šťastně vyvázne. Jak tomu bude příště? ...
Poslední setkání s Petrem Kukaněm z Kukaně, nazvané Krásná čarodějka, se odehrává uprostřed třicetileté války, která navzdory Petrovu úsilí zachvátila Evropu. Krvavé hrůzy, jež po sobě zanechávají postupující a rabující protestantské i katolické armády, naplňují Petra odporem a pocitem ztráty životního smyslu. Mocní tohoto světa si však ve chvílích nejtěžších na Petra vzpomenou a žádají statečného a hrdinného Petra o pomoc. Úkol, jejž je mu uložen a který Petr přijímá coby svou povinnost, tedy vyvést Evropu z válečných hrůz, je vskutku úkolem hodným Kukaňova jména. A tak se Petr setkává s Valdštejnem, rozporuplným mužem, jenž do evropských dějin první poloviny sedmnáctého století zasáhl nemalou měrou. Stejně jako v předchozích dílech i zde vstupují do Petrova života ženy. Z náhodného střetnutí s podivnou osůbkou se vyklube veliká láska, jež významně zasáhne do Petrova života. Jeho milenkou se stává krásná čarodějka, která Petrovi nechává nahlédnout do světa magického a jako jediná nahlodá jeho víru v sílu rozumu. Jejím protihráčem je mladinká nohatá princezna - a pro Petra se vášnivá láska obou žen stane osudovou. Valdštejnské téma jako by samo nabízelo autorovi možnost pohrát si s historickými otazníky. S ironickým odstupem a s lehkou nadsázkou píše Vladimír Neff příběh o dějinách, jak by se mohly odehrát, „kdyby...“. Rozehrává valdštejnské téma osobitým způsobem a v duchu „dumasovsky rytířských“ příběhů vypráví o osudech dobrodruha Petra, jehož údělem je boj za spravedlnost a pravdu. Autor znamenitým způsobem fabuluje, historické skutečnosti dokonale a snadno doplňuje fantazií a jakoby s radostí splétá příběhy lidí, kteří mohou stejně dobře žít ve století sedmnáctém jako ve století dvacátém. Znalost tématu, archaizovaný jazyk a především snaha vyprávět dobrodružný příběh na pozadí skutečných dějin přináší poutavé a zábavné čtení.
"Sňatky z rozumu" je fascinující knižní série od talentovaného autora Vladimíra Neffa, která zaujme všechny milovníky historických románů. Série se odehrává v 18. století a sleduje osudy šlechtických rodin, které jsou nuceny uzavírat sňatky z rozumu kvůli politickým intrikám a mocenským herám. Neff mistrně kombinuje historické události s niternými lidskými dramaty a protagonisty, kteří bojují mezi povinností a srdcem....
Úvodní svazek rozměrného cyklu o osudech dvou pražských měšťanských rodů od poloviny 19. století až do poloviny století dvacátého. Autor líčí Prahu jako ospalé město, které se teprve probouzí a pomalu začíná konkurovat Vídni. V těchto podmínkách vznikají dva rody, jejichž osudy autor sleduje v celém cyklu. Zakladatelem prvníhoje Jan Born, majitel obchodu s uměleckými předměty. Druhou rodinu zakládá Martin Nedobyl, zběhlý student, který otcovo formanství přemění na první českou zasilatelskou firmu. Obě rodiny jsou zpřízněny a oba muži ztrácejí své manželky při železničním neštěstí. Born snáší ztrátu důstojně, ale v Nedobylovi neštěstí zničilo všechno, co v něm bylo lidského.
Navazuje jako 2. část pentalogie na Sňatky z rozumu. V druhém svazku autor sleduje osudy hrdinů na pozadí společensky, národně a hospodářsky důležitých let šedesátých a sedmdesátých i proměn Prahy, jež se zejména vyprostila z tísnivého objetí hradeb. Bornové a Nedobylové vyrostli majetkově i společensky, vytvořili si pevné zázemípro další vzestup, ale na obzoru se už objevují příznaky změn, které v dosavadní vývojové linii rodu, způsobí proměny doby i noví členové rodu svými povahovými rysy.
Třetí knize svého cyklického vyprávění dal Vladimír Neff nadobyčej dramatický půdorys. Vyvstávají z něho tragicky se naplňující životní příběhy trojice postav, známých čtenářům už z předchozích dvou dílů: Martina Nedobyla, Míši Borna a Karla Pecolda, kteří jsou tu zároveň nositeli hlavních dějových linií, časově probíhajících osmdesátými lety i prvního roky rušných let devadesátých. Z kritického nadhledu poznáváme tu morální podobu českého měšťáctva v další jeho vývojové epoše, kdy jeho gründeři odcházejí a nastupující generace je už představitelkou moderního kapitalismu přelomu století. Tak se z Míši Borna, národně odrodilého syna okázalého českého vlastence, stává policejní konfident, udávající své vysokoškolské kolegy. Jeho mravní protipól ztělesnil tu autor v postavě mladého zedníka Pecolda, aktivního účastníka probouzejícího dělnického hnutí, které postupně nabývá na významu.
Čtvrtá kniha pentalogie Sňatky z rozumu. Historie Nedobylů a Bornů pozbývá ve čtvrtém dílu již nadobro charakteru gründerství, který dodával zakladatelům obou rodů určité sociální opodstatnění. Ke slovu se dostává druhá generace, která nepoznala tvrdé životní podmínky svých otců, nesdílí ani jejich ideály a jen lehkomyslně tyje z ovoce jejich práce. Osou tohoto románu je příběh Nedobylovy vdovy a jejích dospívajících dětí - rodiny důsledně nevšímavé ke světu národnostních a sociálních třenic, jimiž je zmítána rakousko-uherská monarchie v 90. letech a v prvním desetiletí dvacátého věku. Blahobytný rodinný poklid naruší nešťastný konec prvorozeného Metoděje, jenž se shlukem náhod stává jednou z obětí omladinářského procesu. Ani z druhého syna, do jehož osudu je promítnut vzrušující životopis Emy Destinnové, ani z mladších dvou chlapců a dcery nepodaří se matce vypěstovat osobnosti, jak si po smrti svého přízemního a praktického manžela předsevzala. Rovněž Jan Born, gründerský vrstevník starého Nedobyla, nenachází u svých dědiců vlastnosti nezbytné k úspěšnému obchodnímu podnikání. Důstojně stárnoucí Hana Bornová a veselá Nedobylova vdova stmelují své rody rozumovými sňatky dětí, přitom bezděky přejímají donucovací metody vlastních rodičů, proti nimž kdysi zoufale hájily právo na svobodnou volbu životního partnera.
Královským vozatajem Vladimír Neff svou pětidílnou románovou epopej o nástupu, rozmachu a úpadku pražské buržoazie uzavírá. Tomuto poslednímu svazku předcházel velký časový oblouk, sahající od prvních dnů naší národní samostatnosti roku 1918 až do květnového povstání roku 1945. Léta, jež v tomto mezidobí uplynula, a pohnuté události, které je naplňovaly, učinily konec někdejšímu vdovskému veselí Marie Nedobylové. Otřásly také její vírou ve správnost otcovy životní filozofie, kterou převzala a se zdarem vštěpovala svým dětem – nyní zestárlým, neúspěšným, zahořklým. Marie Nedobylová, která vytrvale odolávala času i ranám osudu, bylo souzeno dočkat se, jak její rodina morálně i finančně chátrá, jak se její svět hroutí a kácí… Zároveň tu končí dlouholetý svár mezi Nedobyly a Pecoldy, živený po tři generace, který zatím ztratil osobní rysy a nabyl znaků vysloveně třídních. Střetnutím vnuka Martina Nedobyla se synem Růženy Pecoldové na posledních stránkách knihy tento konflikt symbolicky vrcholí.